Stáhněte si zdarma E-BOOK O ZNAKOVÁNÍ nebo E-BOOK BÁSNIČEK (vhodných i ke znakování)
Tak ahoj, já jsem Zuzka Laurichová a lidi mi říkají "Zuzi"...
Jsem máma malého, vytouženého chlapečka. Museli jsme na něj chvilku čekat, ale stálo to za to a teď mám doma toho nejlepšího parťáka. Protože cesta k miminku byla dlouhá, měla jsem dost času "připravit se být máma". Jak směšně mi to teď zní, jelikož na to, co opravdu přišlo, se připravit nijak nedalo. Faktem ale zůstává, že jsem se už před otěhotněním začala zajímat nejen o péči a starost o miminka, ale i o dětský fyzický a psychický rozvoj a vývoj, a především pak o respektující rodičovství. Teď po synově narození se stále snažím rozšiřovat si obzory, a především sám můj syn mě toho o životě učí hodně.
Při výchově syna se snažím držet pár zásad: Dávej lásku. Vytvoř bezpečný přístav. Věnuj svůj čas a pozornost. Nechej prožít. Nastavuj hranice. Podpoř, pomoz, ale i důvěřuj. Respektuj. Naslouchej. Komunikuj.
Momentálně jsem na rodičovské dovolené, ale povoláním jsem učitelka na základní škole. Ač mám specializaci na II. stupeň ZŠ, začínala jsem jako učitelka na I. stupni. Zde jsem se naučila něco zcela zásadního - každé dítě je jedinečné a každé dítě vyniká v něčem jiném. Někomu nejde český jazyk - no a co? Jde mu zrovna tělocvik a je manuálně zručný. Někdo plave v matematice - no a co? Umí totiž nádherně zpívat a při divadelních představeních rozesměje celý sál. Tohle pro mě byla zcela zásadní zkušenost a z tohoto uvědomění čerpám na II. stupni, kde sice učím už konkrétní předmět, ale mám na paměti, že to, jaký prospěch má dítě v klasifikaci mého předmětu, nic neznamená, neurčuje to, kým dítě je, či není, a především, kým být může a nemůže.
Při práci učitelky pro mě jsou zásadní vazby a vztahy, které s dětmi navazuji. Myslím, že se mi dařilo s dětmi jednat s respektem, podporovat je, naslouchat jim, smát se s nimi, nezesměšňovat je a nesrážet je - a to i z té mé autoritativní role před tabulí.
Já a syn spolu znakujeme...
Jak jsem se o znakování dozvěděla? No přece od Roberta De Nira. Ne, bohužel se neznáme osobně, ale viděli jste jeho komedii z roku 2004: Jeho fotr, to je lotr! ? Robertova postava tam znakuje s malých batoletem. Komedie nedělá znakování příliš dobrou reklamu, neboť tam působí komicky až směšně, ale přesto alespoň přináší povědomí o znakování! Po jednom zhlédnutí jsem sedla ke svému chytrému telefonu a pogooglila, zda to, co tam Robert s dítětem předvádí, je skutečná věc, nebo to bylo vytvořeno jen pro účely filmu. A ukázalo se, že znakování miminek doopravdy existuje. Hned jsem tehdy, před více než 5 lety, kdy jsem o synovi ještě ani nesnila, věděla, že jednou budu se svým miminkem znakovat.
No a pak to přišlo, syn se narodil a já jsem se v jeho 3 měsících začala připravovat na znakování. Objednala jsem si online kurz Baby Signs®, nastudovala princip, dokonce jsem si zakoupila i knížky s batoláky od Go Kids. Jenže pořád jsem se nemohla odhodlat, ten hlásek v mé hlavě - a hlasy okolí - mi pořád říkal "Co když kvůli tomu začne mluvit později?" Studie jsou jedna věc, ale jaká je realita? Dokonce jsem psala do skupinky na facebooku Znakujeme s Baby Signs a vznesla tam dotaz, kde jsem chtěla znát skutečné příběhy a zkušenosti maminek a položila jsem otázkou - "Opravdu znakování nezpomalilo rozvoj řeči vašeho dítěte" A byly to právě ty odpovědi, které mě přesvědčily, ať do toho jdu. Dokonce mi odepsala jedna logopedka, kde mluvila o své praxi se znakujícími i neznakujícími dětmi a opožděným vývojem řeči a i ona vyhodnotila ve své práci, že znakování rozhodně je přínosem! A tak jsem do toho v synových 4 měsících šla 😊. Dnes už jako certifikovaná lektorka znakování vím, že studie, ze kterých Baby Signs® vychází, JSOU realita a jako znakující máma nelituju, a to i přesto, že syn zatím v necelém roce a půl příliš nemluví. Plusy ale vyhrávají nad mínusy.
Stalo se mi přesně to, před čím lektorky programu Baby Signs® varují. Když začnete moc brzy, je to o vaší vůli a trpělivosti, protože na svou první reakci, dětský první znak, si budete muset měsíce počkat. Vydržela jsem a kolem 8. měsíce první znaky přišly. Prvním znakem u nás byla "kachna".
Měla jsem pocit, že syn strašně brzy "rozuměl". Sice neuměl mluvit a ani sám znakovat, ale na znaky brzy reagoval a chápal je. Zaznakovala jsem knížku (za doprovodu verbálního slova) a on ji přinesl, aniž bych ji ukázala. Zaznakovala jsem pití a on se došel napít. Zaznakovala jsem lišku a on šel hledat do vedlejší místnosti muchláčka ve tvaru lišky. Pasivní slovní zásoba u něj byla bohatší než u jeho vrstevníků.
Ve 13 měsících uměl verbálně vyjádřit 8 slov a ukázat 20 znaků. To znamená, že se mnou dokázal komunikovat o 20 věcech navíc, než kdyby neznakoval. Teď po roce přidává nové a nové znaky každých pár dní.
,,Chybí mi znakující kamarádka."Tohle bych odpověděla, kdyby se mě ptali, proč se zúčastnit kurzu, když je možné si koupit online balíček tak, jako jsem to udělala na začátku já.
V tomhle ohledu jsem dost sama. Znám alespoň desítku maminek s dětmi do 3 let a se synem chodíme plavat, cvičit a často mezi děti. Znakující maminku jsem v okolí nepotkala žádnou. Obzvlášť začátky pro mě byly těžké. Ta podpora mi chyběla. Chybělo mi sdílení zkušeností a radostí, které znakování přináší. ,,A už něco umí i říct?" mi odpovídali blízci na mé chlubení se novými znaky. Časem jsem přestala ohledně znakování s okolím cokoli sdílet. Ale je to škoda, protože se MÁM čím chlubit.
A tak jsem se rozhodla pořádat kurzy a tvořit si okolo sebe komunitu znakujících maminek, aby se tak žádná už nemusela cítit a našla vždy podporu a místo pro sdílení, otázky a takový ten maminkovský "pokec".
Budu učit ostatní znakovat. Přišlo mi to jako super nápad. Mám malé dítě a nemohu jen tak někam na brigádu. Syn by mohl teoreticky na kurzy chodit se mnou. Rozhodla jsem se v hlavě. Manžel moje rozhodnutí okamžitě podpořil. ,,Jak to uděláš?" ptal se mě." Asi budu potřebovat nějaké vzdělání, nemůžu to dělat jen tak," odpověděla jsem. A tak jsem prošla certifikací a tadááá, jsem lektorka znakování!
K tomu jsem si přihodila i kurz o přirozeném rozvoji dětí - kvůli synovi, protože sama bych takový kurz ráda absolvovala.
Věřím, že je důležité se dovzdělávat i o dětské psychice. A tak procházím momentálně certifikací na Seminář o emoční inteligenci dítěte.
Do budoucna plánuji rozšířit nabídku kurzů o Rozvíjím se pro děti od 3 do 6 let. Dál si chci dodělat montessori vzdělání a pořádat kurz Poznáváme svět, který je inspirovaný montessori pedagogikou.